Potkal potkan potkana, pod kamenem, pod kamenem

12. září 2010 v 16:04 |  Já sám jásám
Dámy a kmáni, pohleďte. Nový článek. Vlastně ho píšu jen proto, že jsem se dneska natolik nudila, až jsem nahlédla na můj blog a objevila jsem nový komentář. 2 nové komentáře od slečny Louis. (čáááu :D)

Velice mne to překvapilo a jelikož Louis žádala o nový článek a mě jí bylo líto, tak jsem se rozhodla, že nový článek stvořím.

V mém obyčejném životě plných obyčejných maličkostí se vyskytly dvě neobyčejné Maličkosti. Mají dlouhý ocas, roztomilý čumáček a úžasnou schopnost střílet bobky desítky centimetrů daleko na zem. Jejich charakteristický pach zachvátil můj pokoj a jejich charakteristicky hlasité zvuky naplnily noční ticho. Ostré zoubky už ochutnaly jak mé tílko, tak moji krev a určitě hoří nedočkavostí, až okusí nějaký ten nepostradatelný kabel. Ano, dámy a kmáni, Laivine zaprodala duši ďáblu a pořídila si potkany.

A vůbec toho nelituje. :) V minulém článku se jí stýskalo po přírodě a smradu, má ho mít. :)
Ale řeknu vám, je úžasné, když se vrátíte ze školy a ty dvě mrchy přiletí ke dvířkům klece a žadoní o pomazlení. Je skvělé, že když se vydají na průzkumy po pokoji a něčeho se leknou, hned se běží ke mě schovat. Je rozkošné, když si po vyčerpávajícím lítání na sedačce ustelou v mém výstřihu a spokojeně usnou. Vím, že tohle rozhodně za ten bordel stojí. :)

Takže vám slavnostně představuji Platinovou Helenku
hdhhs

a Hnědo-bíle strakatou Nirvánku. 
ssssssss



Jinak, začala škola a já se snažím pořádně se zapojit do kolektivu. Do té hlavní a nejhlavnější party, abych byla někdo, s kým by se mělo počítat. Zatím se mi to celkem daří, tak mi držte palce, ať se daří dál. Nechci už být nějaká Laivine co se baví s tou... jak že se to jmenuje? Ale chci být Ta Laivine, se kterou jsme byli v pátek venku a byla to děsná prdel. Tak.

A už jezdím na koni, zdárně cválám po jízdárně a zatím nezdárně skáču přes malinké překážky. Bolí mne z toho celé tělo a radost mám velikou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jannica Jannica | E-mail | Web | 13. září 2010 v 15:26 | Reagovat

Roztomilé:)
Jen nevím, zdali pak by mi to stálo za ten příšerný smrad. Ale už se těšim, až je znova potkám, jsou vážně moc hezký, vybrala sis dobře;) Jen ti nezávidím to čištění a krmení a tak vůbec. Zlatej Čert, i když té krve je poněkud víc :D

2 Schwarzie Schwarzie | Web | 19. září 2010 v 11:22 | Reagovat

už několik let si přeju bílýho potkánka, kterýmu bych říkala Schwarzie... leč to by se zřejmě musela odstěhovat buď mamka, anebu já s potkánkem. no nic.
ach, koně... stejská se mi po cválání po zasněžených pláních...

3 Schwarzie Schwarzie | Web | 19. září 2010 v 11:23 | Reagovat

a kočky na ně skočily, kočky na ně skočily a sežraly je za chvíli:D

4 yadnee yadnee | Web | 20. října 2010 v 14:57 | Reagovat

paní! vy nádherně píšete!

5 Cabaret Voltaire Cabaret Voltaire | Web | 3. listopadu 2010 v 20:50 | Reagovat

internetová literární kavárna ->

www.lecafevoltaire.blogspot.com

6 Luc Luc | Web | 16. listopadu 2010 v 21:55 | Reagovat

ó, mat bielu mysku, je strasne zlata *_* uplne ju zavidim :')

obaja moji skreckovia su uz na druhom svete :'(

7 Louis Louis | Web | 17. listopadu 2010 v 10:59 | Reagovat

Týjo ! To teda koukám :) Potkani jsou úžasnosti teda. Já měla 4 křečky ( Monty Jack 1 - 4 ) a plánuju zakrslýho rebita, tak uvidíme !

Prestiž je na nic, buď sama sebó :-)

Těšíme se na další článek ! S pozdravem, Louis 8-)

8 Dany Dany | E-mail | Web | 14. března 2012 v 21:59 | Reagovat

OK, velka vec

9 Rane Rane | Web | 17. července 2013 v 17:41 | Reagovat

Hezky popsané

10 Emanuela Emanuela | Web | 4. srpna 2013 v 9:18 | Reagovat

Cool čtení.

11 Zade Zade | Web | 12. září 2013 v 14:23 | Reagovat

ady se mi líbí... ;-)

12 Jana Faa Jana Faa | Web | 12. září 2013 v 14:23 | Reagovat

Souhlasím s tebou....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama