Droga

12. dubna 2010 v 21:47 |  Já sám jásám
Dobrý večer, milé děti.
Nejlepší kamarádka Jana (NKJ) mi vyprávěla o nějakém dokumentu. Mimo jiné se tam říkalo, že když máme špatné a smutné myšlenky, přivolá nám to smůlu. Tak se rodí špatné dny. Něco se vám stane, vy na to myslíte a to přivolá jen další neštěstí. A bude se to dít do doby, než začnete myslet pozitivně.

Myslím si, že je to blbost, ale nic to nemění na faktu, že špatný den mám.
Nemůžu vystát NKJ. Nejde to. Jak je to možné? Proč mám vždycky pocit, že je hrozně sobecká, nějak jí to vytknu (a v mém podání je to vždy krapet afektované) a ona mě odpálkuje tak, že mám pocit, že ten nejsobečtější a nejhorší člověk na světě jsem já? Opravdu jsem?
Je to vlastně jediná osoba, kvůli které pláču. Často. S ní jsem nešťastná, bez ní víc.
Možná už to není přátelství. Připomíná mi to drogovou závislost. A nevím, jestli se mi chce jít na detox.

Páni, když se o tom zamyslím, vážně je to droga. Ona je Droga.

Dříve milovala My Chemical Romance, chodila v černý a koupala se ve své sebelítosti, pitvala své myšlenky a příliš přemýšlela o sobě samé. Vedlo to až k psychologovi a nejrůznějším záchvatům. Z veselé Jany udělala puberta tohle. Byla jsem tu. Její neustálé krafaní o tom, jaká je nešťastná a chudinka mě neskutečně vyčerpávalo, ale byla jsem tu. Ne vždy úplně ochotně, ale neutekla jsem. Teď si našla kluka. Uvědomila si, že není chudinka, že se má. Dost má.
Nyní mi neustále líčí co vše se svým klukem provádí. Pořád. Vyčerpává mě to. Myslela jsem, že to bude lepší, ale ne. Jsem houba. Jen nasávám, ale nemám příležitost postupně vypouštět. Jednou se vyždímu a pak to bude zlé.
Připadám si provinile a zároveň v právu. Já tu byla, on přišel nedávno. On ji z toho dostal a já mám pocit, že jsem odsunuta na druhou kolej. Měla bych být ráda za oddech, ale místo toho žárlím.

Ale snad nejvíce mě štve, že když jí povídám o něčem, co mě zajímá, co se mi líbí, co je pro mne důležité, a ona řekne hm, pokrčí rameny, nebo to nějak shodí a zase začne mlít o sobě. Takže radši mlčím.

Šla bych na detox, ale nemůžu. Droga si mne přivlastnila. Nemám mnoho jiných kamarádů. Neměla bych s kým trávit čas, s kým chodit do čajky...

Chmm.

Dnes byl opravdu blbej den. To jsem tak špatná a sobecká, když chci na chvilku vrátit propisku, kterou jsem jí půjčila a ona řekne 'ne, až to dopíšu'? Neměla by ji vracet automaticky, když je půjčená?
Maličkost k maličkosti...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Schwarzie Schwarzie | Web | 13. dubna 2010 v 15:54 | Reagovat

takhle blízký kamarádství s holkou jsem nejspíš nikdy neměla... ke mně se spíš chodívaly vypovídat (nechtěla jsem psát "vykecat") holky, který měly právě se svojí "nejlepší kamarádkou" nějakej problém... někdy jsem i záviděla, když mi bylo vyprávěno o úžasných večerech nad pizzou a filmama. ale když je člověk dobrej někomu jen na to, aby dělal vrbu... kdybych to chtěla zaujatě zobecnit,napsala bych, že svět se dělí na "přítelkyně" a vrby; ovšem vzhledem k tomu, že to není pravda, na to kašlu:D promiň, že jsem tady tak obšírně rozvedla myš-lenku svou. a moc ti děkuju za pochvalu...:) přidám si tě k oblíbeným, nebude-li ti to vadit.

2 Mrs. Nobody Mrs. Nobody | Web | 14. dubna 2010 v 16:50 | Reagovat

Takhle nějak se taky někdy cítím... mam se svou kámoškou dobrý vztah, ale poslední dobou se cítím jako bysme byla každá z jiný planety. Ráno se potkáme a ona začne mlít o tom, co dělala včera se svým klukem a pak chci říct něco já a ona mi hned skočí do řeči, jakoby ani nezaregistrovala že mluvim. A ani jí nezajímájí moje zájmy, o které se dřív taky docela zajímala... Připadam si, že tohle neni člověk přesně pro mě, že potřebuju někoho jinýho. Takže tě asi i chápu.

3 anjinkafreese anjinkafreese | 15. dubna 2010 v 13:29 | Reagovat

No jo,taky sem měla drogu,ale ten detox v podobě ,,Simona je největší píča třídy" zabral rychle.Sice bolestně ale zabral.Možná bych ti pordila aby sis na něj taky zašla,ale v trošku jiné podobě ...nebo jí o fakt zkus jenom říct =) Ale myslím že to asi nebude až tak velká kámoška když dělá to co dělá ...Odpočintě si od sebe na chvilku,nebo vám to efinitivně krachne(ježiš,to je jak manželská poradna xD)

4 nejmka nejmka | Web | 15. dubna 2010 v 21:28 | Reagovat

Já si protrpěla dva roky keců o tom, kde a s kým moje nejlepší kámoška š* a tak podobně. Bylo mi to hrozně líto. A nakonec jí mám pořád ráda, ale jsme už obě někde jinde a stejný to hold nebude. Jsem celkem tragéd, a to ke mně táhne většinou částečně podobný lidi. A když je to přestane bavit a najdou si kamarády, na mě kašlou. Jo. :/
Doufám, že vy dvě dopadnete jinak. Ale chápu, jak se asi cítíš :(.

5 Sherine Sherine | Web | 17. dubna 2010 v 13:45 | Reagovat

Ahoj,

mám nutkání ti to všechno napsat, a tak to udělám. Tenhle problém jsem měla taky, naprosto ten samý! Je to nějaký pátek (rok) zpátky a jsem zase o zastávku dál. Každopádně: není naprosto není fér, když jedna poslouchá a druhá je zaslepena sama sebou. To přece není kamarádské, nemám pravdu? Pokud se topila v sebelítosti, myslím, že jsi se zbytečně trápila s ní. sebelítost nepotřebuje pohladit a utěšit, naopak. Potřebuje rozptýlit. Většinou jí trpí lidé, kteří nemají na práci nic lepšího, než přemýšlet sami nad sebou ( a když se to děje moc dlouho, potom jsou naše myšlenky téměř vždy negativní:)) Takže přišel chlapec a je všechno barevné, přemýšlí se o někom jiném...

Tvůj pocit "přesáklé houby" naprosto chápu.

Já jsem se s tím děvčátkem přestala stýkat (ano, pořád ji mám ráda, ale už nechci jen poslouchat)

A že nemáš s kým chodit po kavárnách? Pche! Půjdem spolu ;) :D.

Pa a držím palce. určitě se najde nějaká jiná (lepší) kamarádka.

6 Jannica Jannica | Web | 17. dubna 2010 v 19:33 | Reagovat

Proboha.
To ty jsi má droga.
Chtěla bych o tobě vědět všechno, i ty největší prkotiny. Jenže ty mi nikdy nic neřekneš. Nesnáším ticho. Ticho mě ubíjí. Když nemluvím já, je ticho. Jako bys o sobě ani mluvit nechtěla.
Vždycky, když s tebou mluvím, cítím se strašně. Protože tě to nezajímá. Protože vím, že chceš, abych co nejdřív skončila, nechala tě na pokoji, šla pryč. Udělala bych to, ale já nemám za kým jít. Dusila jsem tě svými problémy a za to se omlouvám, ale mé problémy byly natolik vážné, že jsem neměla za kým jiným jít. Řekla jsem ti věci, které o mě nevěděli vlastní rodiče. Řekla jsem ti věci, které jsem se styděla říct své vlastní psycholožce! A ty místo toho, aby sis vážila mé důvěry, jsi dávala najevo, že tě to nezajímá a že tě to začíná nudit.
Ráda bych se s tebou bavila oboustranně, ale to zřejmě nejde.
Víš vůbec, proč mě z toho vytáhl on? Protože on seděl a poslouchal. Protože on mě na konci mého vyprávění objal a neřekl mi nic o tom, že takové problémy má spousta lidí. A neodbyl mě a neřekl,že už to dál nechce poslouchat.
Kamarádíme spolu pět let. V jedenácti jsme spolu četli časáky, pořád jsme se smáli, chodili jsme po škole na hřiště na houpačky. Nevím, jestli si to pamatuješ. Byli jsme pořád spolu a to se pět let nezměnilo. A já se najednou z komentářů dozvím, že podle toho, jak se chovám, asi nejsem taková kamarádka, na jakou si hraju, že jsem kamarádka v uvozovkách, že ti za to nestojím... A tak podobně.
A co se týče té propisky - chtěla jsem sakra jenom dopsat pár slov, které jsem opisovala a ještě si je pamatovala, a když jsem řekla, že ti ji vrátím za chvíli, urazila ses se slovy "tak si ji teda nech!"
Víš, původně jsem ti chtěla odpovědět na zprávu na facebooku, ale když jsem viděla tenhle článek, napsala jsem to sem. Mrzí mě, jak to celé vidíš a ještě víc mě mrzí, jak hnusným způsobem mě tu líčíš. Vážně mě to rozbrečelo, nechápu, že mě řešíš tady na netu místo toho, abys s tím přišla za mnou. To jsi celá ty. Raději na mě házíš špínu někde veřejně než abys mi to řekla do očí. To samé na facebooku, musela jsi to řešit přes komentáře ke statusu. Místo toho, abys za mnou přišla a řekla mi, co ti vadí, napíšeš to sem, aby ses od svých naprosto nedostatečně neinformovaných čtenářů dozvěděla, jak jsem blbá a jak ti za to nestojím. Děkuju.

7 laivine laivine | Web | 18. dubna 2010 v 23:42 | Reagovat

Jak moc jsem nechtěla, aby sis to přečetla. Doufala jsem, že sem už nechodíš. Chyba.
On tvoje vyprávění slyšel jednou. Když jsi tyhle problémy začala mít, tak jsem taky zaujatě seděla a objímala na konci a říkala, že to bude dobrý. Prostě mě postupem času unavilo, že jsi měla problémy neustále, každý den. Přišlo mi, že to ani není možné. Že přece tohle všechno nemůžeš cítit, to bys musela vybouchnout. Já se snažila, ale vždycky jsem byla šťastná, jednoduchá, povrchní. Ty jsi vyžadovala pozornost, kterou já prostě ze sebe nedokázala vydat. :(
A všechny ty roky kamarádství si pamatuju. Jak bych mohla zapomenout? Ty jsi byla můj první opravdový přítel. A pořád jsi.
Já si z těchto komentářů nic nedělám. Vím, že tenhle článek je celej zaujatej. Já ho sem napsala ve vzteku, jak by mohl  být objektivní? A co záleží na komentářích lidí, co ani jedna z nás nezná? Já to v tu chvíli tak cítila, napsala jsem to sem a ty komenty beru samozřejmě s rezervou, protože vím, že oni neví. Prostě jsem se v to pitomé smutné pondělí potřebovala vypsat.
A ta propiska je úplná pitomost na kterou jsem reagovala přehnaně, to všichni víme. Celé pondělí jsem reagovala přehnaně, ten komentář, kterým začala hádka na fc byl přehnaný, a máš pravdu, jsem zasraná exhibicionistka, co řve v tramvaji a řeší problém tou nejnevhodnější možnou cestou... Přes internet.
A vím, že to všechno, co jsem sem napsala, ti zítra nebudu schopná říct, protože se tě bojím. Vždycky jsem se tě tak trochu bála.
Zítra asi umřu...

8 Evette Evette | Web | 20. dubna 2010 v 19:09 | Reagovat

chápu tvé pocity...víš,zažila jsem to samé.vztah s kamarádkou který se postupně proměnil do závislosti,do zamilovanosti,svým způsobem.a ten vztah mě zničil.rozsekal,rozřezal na kousky.neudělej stejnou chybu a nenech se zabít tak,jako já.

9 Někdo jmenující se na J. :D Někdo jmenující se na J. :D | 12. října 2012 v 16:41 | Reagovat

To je teda psycho... :D
Jsem ráda, že jsem si ti přečetla, i když ani nevím, co mi to přineslo. Asi prču:)
Vidíš, jak jsou puberťáci blbí, afektovaní a prostě úplně nanic?
Boha jeho...
:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama