Červenec 2009

Šestnáct

31. července 2009 v 19:03 Já sám jásám
Šestnáct.
Nevím proč, ale přijde mi to mnohem víc, než patnáct. Jakoby šestnáctiletí lidé byli dospělí a patnáctiletí si to o sobě jen mysleli.
Což je ovšem úplná pitomost, ještě jsem nepotkala dospělou sedmnáctku. Snad ani osmnáctku. I moje nevlastní sestra, které je dvacet šest (nebo tak nějak) mi přijde skoro stejně stará jako já.
Páni, šestnáct.
Zítra to oslavíme s rodinou. Narozeniny jsou perfektní příležitost pro mojí rodinu. Sejdou se, povídají si, popíjejí. Jen jednu chybu to má, v programu většinou není zahrnut zájem o oslavence. Dokud jsem byla malá a roztomilá, všichni si mě všímali, pozorovali, jak rozbaluji dárky a jak s nimi vesele pobíhám po zahradě.
Teď mi popřejí, ať mám samé jedničky, předají mi dárek a víc se nestarají.
Šestnáct je hrozně moc.

Ale stejně se těším. Těším se pokaždé, a pokaždé jsem zklamaná. Ale... kdo se netěší na narozeniny?
Snad ty letošní, ŠESTNÁCTÉ, nebudu plakat.