Červenec 2008

Moje nová ikonka

31. července 2008 v 19:53 Laivine aneb já
Ahoj Nini. Abych tam jako jediný exot neměla ikonku, tak ti jí sem dávám.
A ostatní, pokud byste třeba chtěli mít na mě místo odkazu tuhle ikonku, zlobit se nebudu. :)

Ta idiotská patka mě dohání k šílenství. Za krásu se prostě trpí. :(

31. července 2008 v 1:38 moje žblepty
Víte, proč emo pořád brečí?
To není proto, že by byli tak smutní.
To je proto, že se jim serou do očí ty vlasy.
Je to nesnesitelný. Naštěstí jsem někde vyhrabala nějakou šílenou sponku, takže momentálně vidím. Musím si někam zajít a koupit si normální sponky, které na sobě nemají růžovou holčičku s mašličkou.
Takže, pokud zrovna není po ruce žádná sponka, dělám neustále tohle:
.

Mé nové ííímo já. :)

29. července 2008 v 14:24 moje žblepty
Tak je ze mě emo.
Dneska jsem šla ke kadeřnici. Zeptala se mě, jak to chci ostříhat. Tak jsem jí řekla, že to chci sestříhat. No, a těsně než začla, mi prolítlo hlavou: Co kdybych si nechala udělat patku?
A jak jsem myslela, tak jsem kvákla. "Udělejte mi patku." Bum. No, já nejdřív mluvím, potom myslím.
Ale nelituju. Možná vypadám jako íííííímo, ale sluší mi to. Byla jsem ze svého vzhledu tak rozjařená, že cestou domů jem celou dobu tancovala, zpívala si a mávala všem lidem, co šli okolo. A nepřipadala jsem si trapná, ale okouzlující. Je to super pocit, myslet si, že jste hezcí. Teda né, že jsem si to nemyslela už předtím, ale neříkala jsem si - jé, ty seš krásná, ale hm, není to tak špatný. Mě se to děsně líbí. Pěkně mi to jde k nehtíkům. O:)
Takže pozor na mě, lidi! Pokud se mi budete smát, tak vás říznu žiletkou! Nébo přetáhnu Houseovou holí. I když, nejspíš se budu tlemit s váma. :)
Tak, tady mě máte: Novou, ještě střelenější íííímo Laivine.
Tahle se mi líbí. Že jsem krásná? Panebože, existuje někdo samolibější než já? - Jo, House. :)
(jestli chce vidět vícmého nového, krásnějšího emo já, tak klikni na celý článek)

Gee a Frankie

28. července 2008 v 20:30 Moje obrázky
Gee a Frankoš. Je to obrázek podle obrázku. A je to vyfocený, přestala jsem věřit sceneru. Tak teda fakt nevím, jestli jsem si polepšila. :/ Ale mě se to celkem líbí. :)

Kapitola V.

28. července 2008 v 18:48 Memory
Bylo mi líto, že mám nedokončenou povídku. Tak jsem zkusila sesmolit další díl. Nic moc... Je to po hodně dlouhé době, tak si jí kdyžtak nějak připomeňte, abyste věděli, o co jde. :)

Nový, osobní design.

27. července 2008 v 17:34 moje žblepty
Nový design.
Pokud máte jinou uhlopříčku, nebo jinak nastavené lišty, tak to asi nebude vycházet. Napište, jestli je to v pohodě, nebo nějak rozhozené.
Tentokrát jsem chtěla něco osobního. Tak to tu máte.
Trošku vám tu rozepíšu symboliku. začínáme zleva. :)
Fotící holka - To je každému jasné - ráda fotím.
Nakreslená tužka - ráda kreslím
Pírko - Pod tím si můžete představit víc věcí. Třeba svobodu a podobné žvásty. Já ho tam mám, protože můj nejoblíbenější film je Forest Gump. :)
House - Hádejte, proč tam asi je.
Psací obrázek - ráda píšu. Články, povídky, básničky...
Frankie a Gerard - taky si zkuste tipnout.
Kytara - Zbláznila jsem se do kytar, chci se na ní naučit. Doma jsem náhodou objevila normální španělskou, tak se na ní chci naučit a pak si pořídit elektrickou. Budu samouk. :)
Converska - Tak, pod tím si toho můžete taky představit víc. Já to tam mám, protože se mi conversky líbí, a protože je tam jenom jedna. A já jsem nerada sama. Ve dvou se to vždycky líp táhne.
Srdíčko - jsem citlivka.
Je to černé a bílé, protože hrozně často měním názory a nálady. Mám dvě stránky osobnosti. A nikdo nikdy neví, ke které se v daný okamžik přikloním.
-----------
Tak, to bych měla. Takhle se vidím. Možná jsem jiná. Vy to posoudit nemůžete, vy mě vlastně ani neznáte. Takže je to na tobě, Jani. Kdyby něco, tak mi řekni, já to předělám. :)

Jůlie a moje el. přístroje

27. července 2008 v 13:14 moje žblepty
Hůůů! Mám nový mobil. A je krásnej. Ne není krásnej, je nádhernej. Ne, není ani nádhernej, je... nepopsatelnej? Neexistuje slovo, které by ho popsalo. Asi si budu muset vymyslet svoje...
Je supercalifragilisticexpialydociousní. Úplně nejvíc supercalifragilisticexpialydociousní.
No, sice jsem ho nevymyslela já, ale Marry Poppins, ale to se skousne. Co se ale neskousne je, jak je ten mobil dokonalej. Jééé! Naprosto nejlepší!
Už v něm mám nastrkaných tuny fotek, písniček a dílů House. Táta mi totiž pořídil 2GB kartu. No není úžasnej? Můj táta? I můj mobil? Jsou.
Jinak, už má jméno. Jmenuje se Jůlie. A komu se to nelíbí, ať si House políbí, protože většina jmen, která dávám svým elektronickým přístrojům, nejsou nijak hezká. Prostě na ně nejvíc sedí. Protože všechny moje přístroje mají duši. A dělají naschvály. Tak si to vemte. Já vezmu ovládátko na televizi, a chci si zapnout House, který už asi 5 minut běží. Jsem celá nervní. Zmáčku a... rozsvítí se mi světlo. Televize zůstane tmavá, ale světlo si svítí. (mám ho na ovládátko, protože jsem moc líná zvednout prdel a zhasnout. Stejně ale ovládátko na světlo zapíná jiné péřístroje, takže ho nepoužívám.) I když, to není divné, mně světlo rozvěcují a zhasínají i letadla, co nad námi letí. Dívím se, že to nereaguje ná zapnuté rádio, nebo příchozí esemesky. To jsou taky vlny, ne?
Nebo rádio. Uprostřed oblíbené písničky přestane hrát. Já se divím, co se děje, příjdu k němu, a v tu ránu hrát zase začne.
Pak je tu Lolek. No, to je případ největší, ale mám ho nejradši. :) Jakmile mám nápad, a chci něco napsat, tak se sekne, nebo rovnou bezdůvodně restartuje, Internet většinou přestane fungovat když ho nejvíc chci, nebo potřebuju... mám s ním takové velmi zvláštní rozhovory. Ale mám ho ráda. :) Občas je hodný, nebo dělá vtípky. Jednou si ze mě a z Jany krásně vystřelil. Normálně sám si vypnul word, kde jsme měly rozepsaný referát. My začali šílet, protože byl dlouhej atd. A kuk! Za chvilku tam najednou word je, i s referátem. Ne s celým, ale s valnou většinou.
Už jsem nad ním jednou i usnula. Když jsem se v 6 ráno probudila v rozsvíceném pokoji, oblečená a se zapnutým lolkem pod hlavou, byla jsem celkem dost překvapená... hehe.
Takže, tady máte všechna jména mých el. přístrojů:
Lolek - Můj laptop
Gertrůda - Společný pc s mým bráchou (nemám ho ráda)
Saša (Alexandra) - moje nepostradatelná pm3
Blackie - rádio
Blůva, Blue, Bluvajzna, Blůvinka - Telka
Jůlie - úžasný nový supercalifragilisticexpialidociousní mobil.
.
Klimatizaci říkám klimatizace. K té jsem si ještě žádný pořádný vztach neutvořila. Akorát, když jí dám na 23°C, tak na mě fouká tak 18. Takže jsem kvůli ní nastydla a měla hroznou rýmu. >:(

Navrácení do země české

25. července 2008 v 17:49 moje žblepty
Ahoj lidí!!! Jsem domá!!! Hurááá!
Tak jsem se vám vrátila. :) Doufám, že s toho máte stejnou radost jako já, protože v tom případě jí máte ohromnou. A pokud ne, nevadí, na té mojí to nic nezmění. :)
Řeknu vám, Afrika je sice fajn, ale ty tři týdny byly moc. Mají tam hezká zvířátka, to je tak všechno. Jinak tam nic moc není, akorát slamy, chudoba a plno podivných věcí. Jo, ještě tam jsou super baobaby. Moc fotogenické stromečky.
Tak, protože jsem už pořádně dlouho nenapsala žádný článek, jdu si to vykompenzovat. Napíšu vám něco o africe. Fotky budou později, je jich snad milión, a já jsem se dneska v letadle moc nevyspala. Zítra mám oslavu narozenin, takže na to taky zapomeňte. Možná v neděli. Každopádně během tohoto týdne by měli být. :) Jinak, to mi připomíná, že jsem 16. měla narozky. A včera svátek. Už mohu používat občanku. I když nevím, na co bych ji mohla používat. Snad tak akorát na prokázání toho, že můžu v kině na dětem nepřístupné filmy. Jinak, proč je kurník občanka růžová??? Taková ošklivá barva… proč si nemůžeme zvolit barvu, nebo tam nedají nějakou normálnější. Tahle barva se může líbit akorát tak Růžičkovi (teplý němčinář, který si lakuje nehty na stříbrno). Eh, zase jsem se nějak zakecala… přejdu k věci.
Afrika. Z letadla jsem viděla jen pustinu a pustinu. Kapské město stálo za prd, celou dobu tam pršelo. Vtipně jsme přijeli do nějaké studené fronty, která nás pronásledovala při cestě z kapského města na sever, takže tam bylo tak kolem 12°C. No, moc jsem se v africe neopálila. Pak na severu to už bylo lepší, příjemných 20°. Ale i kdyby nepršelo, Kapské město se mi vůbec nelíbilo. Kromě stolové hory.
Pak jsme se postupně vydali, jak už jsem pravila, na sever. Viděla jsem velryby… to byla krása. Pluli jsme člunem do jednoho zálivu, a tam se plácala samice velryby jižní s dvěma mláďaty. Nejdřív nám zdrhali, a ukazovali nám ocasní ploutve, ale pak se zvědavě přiblížili a prohlíželi si nás. Placatili se vedle loďky na hladině… Cestou jsem zahlídla i delfína, ale ten o nás neprojevoval zájem. Což jsem si vynahradila v delfináriu. Na francouzské delfinárium to nemělo, a nejenom z důvodu, že tam neměli kosatky, ale delfíní show byla nic moc. Ale zvířata jsou to krásná.
Moje narozeniny jsem prožila v parku Hluhluwe [Šlušluí]. "Apartmán" byl nepřekonatelný. Byla to totiž spíš taková chýše uprostřed divočiny, před ní se nám pásly žirafy a zebry. Byla kromě koupelny celá ze dřeva, slaměná střecha… prostě super. V Hluhluwe jsme viděly hromady zvířátek, a ty co jsme neviděli, jsme spatřili v jiném parku, jméno si už nepamatuju. Nějaký německý… Krůgen, nebo Krůgl… Takže kromě leoparda jsme viděli vše, co jsme vidět mohli. J A nejsladší jsou hyeny. Ty k vám přijdou, očuchávají auto, vyluzují ty srandovní zvuky… :D
Hele, mě už se vám nechce nic vyprávět. Tedy alespoň o africe ne. Bylo toho tam tolik… V Zimbabwe jsme našli obchod Baťa… nevím, co tam pohledával český obchod s obuví, když ty lidé nemají ani na toaleťák. Mají tam velmi zajímavou inflaci. Jedna koruna je tam asi jedna miliarda Zimbabwských dolarů. Honzík, který z toho byl nadšen, vyměnil si nějaké peníze a je z něj miliardář. A Hamburger tam stál asi 20 dolarů. Amerických. Nevím, kolik je to miliard, ale já jsem tam umírala hlady, neboť všechna strava byla podobně drahá. Afričani se z turistů snaží vytřískat co to de. Asi jim došlo, že musíme jíst, a tak se snaží… já jsem přežila na M&M, který jsem si přivezla z JAR.
Takže koneček zvoneček, už mě to nebaví. Jdu si udělat pořádnej novej design. Pa.

Loučím se s vámi

7. července 2008 v 0:17 moje žblepty
Loučím se s vámi lidi, žijte blaze.
Ale jenom na necelé 3 týdny. :)
Mimochodem, kašlu na vás, žádný přednastavený články jsem si nepřednastavila. Nebyl čas. A vy tu stejně nejste, a pokud jo, tak to vydržíte. Můžete se koukat na ty krásný fotky Prahy.
Po mém příjezdu vás zaplaví moře fotek, plno oduševnělých článků atd... I když ne moc na dlouho, pak jedu tam, a pak zas támhle... Prostě mějte se tu hezky, milujte se a množte se (za použití antikoncepce, pokud nechcete opravdu počít)... to mi připomíná, že dneska se mi zdálo, že se líbám s klukem z béčka... Semerákem. No, ono to bude nejspíš tím, že je dost hezkej... Taky jsem se tam líbala s jedním klukem z bejvalý třídy. Svobodou. To asi taky nejspíš bude tím, že je dost hezkej. Ve snech se olíbávám kde s kým, a přitom ani nevím, jestli je líbání opravdu takové... Kurnik, za 9 dní mi bude patnáct, a ještě to nevím. Kluci, serete mně. Okamžitě se do mě nějací zamilujte. Ale musíte vypadat jako Svoboda, nebo Semerák, být chytří, milí a nekouřit. A nebrat drogy. Pak vás beru...
Jsem já to ale zoufalec. A nějak zas až tolik mi to nevadí. To mi neuteče... něco mi říká, že je lepší užívat si co to jde bez problémů s klukama, než jim běžet naproti. Když do toho jednou spadnu, už se nedá vrátit. Protože mi to bude scházet. Takhle nevím, o co přicházím. To je určitě lepší. Myslím. Navíc, kdo si počká, ten se dočká. To kecání s holkama o tom, jaký líbá líp, oželím. :)
Konec keců, odcházím. Opouštím starý kontinent, a jedu do staršího. Pro lidstvo staršího, lidé se vyvinuli v africe. Jo, jedu se vyvíjet do afriky. Pa.

Praha

6. července 2008 v 17:52 Obrázky z Deviant artu
Praha. Žiju v ní celý svůj život, a stejně mi dokáže vyrazit tech. Rozhodně v podání tohoto člověka z deviantartu. Myslíte, že se mi někdy okouká? Ne. Ty fotky mě naprosto ohromily, děsně se mi líbí. Jsem ráda, že žiju v tomhle nádherném městě. Neměnila bych. :)
Některé fotky jsou tu jenom ve zmenšené verzy, protože by se mi na blog celé nevešly. Příjde mi lepší vidět celou fotku, ale malou, než jen kus. U některých jsem nechala obě. Abyste věděli, jak vypadá celá, a mohly se i trochu potěšit detaily.
Autor fotek je DianaCretu:iconDianaCretu:
Užíte si je.......................................................

Ach ta Afrika

5. července 2008 v 19:46 moje žblepty
Tak pozítří jedu do afriky. Do země hladu, HIV a much cece. Jo, ještě tam jsou komáři, kteří vám nejenže způsobí roztomilý pupínek, ale ještě k tomu nějakou tu malárii. A na safary bude plno nebezpečných zvířat. Třeba lvi, nosorožci, zebry... víte, že zebry jsou hrozně agresivní?Když vás hodím do klece s tygrem, možná přežijete, dost možná, pokud je nacpanej. Pokud ne, tak vám jenom odstraní nějaký kus těla. Ale pokud vás hodím k zebřímu hřebci, tak se můžete rozloučit se životem. A to si vemte, že zebry v divočině budou asi agresivnější, než v zajetí. Aby těch nebespečenství nebylo málo, jedeme tam tureckejma airolinkama. Tureckým letadlem. Ehm. Vím, že letadla jsou nejbezpečnější dopravní prostředek, ale nejsem si už tak jistá, jestli zrovna turecká letadla. Turci mají šít oblečení, né lítat. A když už, tak maximálně na létajících kobercích. Jinak, taky tam pojedeme soucítit s hladovými afričančátky do jedné z nejchudších částí afriky. Mamka tam původně nechtěla, protože jí příjde divný chodit se dívat na cizí bídu a neštěstí jako na atrakci. S tím souhlasím. No, ale nějak se udělalo, že tam jedem. To, a když něco takovému jednomu afričančátku dáte, tak se na vás přiklíšťatujou všichni ostatní. To je taky docela nebezpečný. Jo, taky pojedeme na slonech. Teda, na to se hrozitananánsky těším, ale když už jsem u těch všech možnostech mého brzkého úmrtí, proč tam nehodit i tohle, že. :) Takže, sloni se vyplaší, já spadnu a nějakej mě omylem zašlápne. A táta chce do vrtulníku, podívat se z výšky na Viktoriiny vodopády. On chce do Zimbabwského vrtulníku! Což se rovná: koupel ve vodopádech s následkem smrti.
Bože, já se do té afriky tak těším! :D


Jo, je to děsně ohraný, už vážně nevím, jak jinak vát to zdělit, ale nedá se nic dělat. No, takže - nový design.

4. července 2008 v 12:19 moje žblepty
Trochu jsem upravila Design. Toho jste si už určitě všimli. A komu se to nelíbí, ať si klobouk políbí. Ještě mi zbývá udělat rubriku MCR a je to. Přes prázdniny tu asi něco o nich sem tam přidám, třeba fotky a klipy, tak se nelekejte. Předpokládám, že všichni budete na dovolené, u babičky, nebo se budete cachtat v nejbližší louži a nebudete mít čas sem chodit. Je to vlastně taktický tah. Vy nebudete trpět a já budu mít dobrý pocit, že je mám na blogu. :)
A pamatujte, že tři bůžci jsou víc než jeden. A v tomhle případě na Foremanovu oblíbenou occamovu břitvu kašlu. Je to možná složitější, než mít jen jednoho, ale jak House tvrdí, nejjednoduší vysvětlení čehokoliv je, že to někdo podělá. A oni si to u mě MCR jednou podělaj, pokud už to neudělali, takže klid.
Njn, tady se někdo koukal na třetí díl první řady House m.d.

Nádherný den

3. července 2008 v 21:13 moje žblepty
Uáááá! Já se tu bůhví jak dlouho patlám s obří, krásnou, dokonalou, dlouhou animačkou... Nejdřív si postopuju video na youtube, udělám asi 50 screenshootů, všechny je ořežu, udělám z nich animačku a chci se samozřejmě pochlubit, jaká jsem šikovná. Teď se můžu akorát pochlubit, jaká jsem blbá! Nějak té mojí palici nedošlo, že to bude asi moc velké, že. No jo. určitě do jednoho článku narvu 4,4 MB... Proč? Proč? Já se tě ptám, Bůžku, Proč to doprdele nejde?! Já chci! Nedělala jsem to jen proto, abych se tu rozčilovala! Pokud víš, nebo i vy ostatní víte, jak jinak to vložit na web, okamžitě se mi s tím svěřte. Dík. >:(
Jinak, Když jsem si dneska chatovala, byla děsná buřina. Blesky létaly všude kolem, dost blízko, občas to znělo jako bomby. No, a najednou si tu kousek udeří blesk a bum - mně spadne skleněný lustr. Kdybych ležela s Lolkem na zemi, a ne na posteli, jsem asi mrtvá. Pokud by mě ta těžká masa skla trefila do mojí zabedněné makovice, jinak bych asi měla jen vážná zranění. Takhle jsem se akorát šíleně lekla, zakřičela, málem z toho dostala infarkt a s otevřenou pusou zírala na moře střepů, které zaplavilo můj pokojíček. Nádherný den, opravdu nádherný. Lepší už to nemohlo být. Jdu se podívat na Housátko, abych se uklidnila. Čokoládu, moje druhé uklidňovadlo, už jsem úspěšně sežrala. >:(

Nová várka keců (pakoni, červ, Houska a přehršel srdcí)

1. července 2008 v 22:50 moje žblepty
Jsem zpět
A jdu se vám tu vypsat. Jako ti pakoni MCR jsou vážně blbí. Asi se odmiluju, tohle jako ne. Přečetla jsem si rozhovor s Gerardem. To je taková nafoukaná, zhulená, vyžvejkaná, namyšlená, tlustá, vulgární, ošklivá fiflena... to snad není možný... Ach jo. Co si o sobě myslí? To si to fakt o sobě myslí? Asi mu to pořádně nemyslí. A mě taky ne, protože jsem nějaká unavená... zív.
Já se s vámi ani pořádně nepřivítala. Taky tedy - Ahoj. Na moravě bylo... vedro. Děsný. K umření. A u rybníka byli červi, jeden mi lezl po xichtě. Já myslela, že mě lehtá pramínek vlasů, tak jsem to sebrala a on se mi v ruce kroutil velikej, tlustej červ. Jsem dobrá, že jsem nezačala ječet. Jen jsem ho hodně urychleně hodila do vody a asi pět minut říkala fuj a ble. A pak jsem skočila do vody, abych případně ze sebe sundala ostatní zvířectvo. Ale jinak to šlo.
A MCR nejsou jen paka, ale idioti. Možná mají dobré písničky, ale Gerard mě zklamal. Stejně mám radši Frankieho a hlavně Housku. Už jí zase davají. :) Dneska jsem ho bohužel neviděla, jela jsem domů, ale včera byl můj oblíbený pilotní díl. Ten je krásnej. Miluju tu hudbu, ty záběry kamery, to napětí. Pilotní je prosté krásnej. A Housík je tam nejmíň plešatej a šedivej ze všech dílů. :)
Pořád si musím říkat tohle:
Srdce srdci srdce dalo,
aby srdce milovalo.
A to srdce srdce prosí,
ať to srdce v srdci nosí.
.
Zbavte mě této stupidity... prosím...