Prosinec 2007

Kapitola 2. - Špehování

19. prosince 2007 v 22:24 Dr. House a já
2. kapitola z prostředí Dr. House
..................................................................................
Prudce jsem otevřela oči. Uhodilo mě do nich světlo a na chvilku je oslepilo. Rychle jsem je zase zavřela. Uf, to byl ale děsivý sen. Chtěla jsem si promnout oči, ale v levé ruce mě něco nepříjemně tlačilo. Donutila jsem se otevřít oči a pohlédla jsem na ruku.

Hlášky House

18. prosince 2007 v 23:36 Hlášky
3x1 HOUSE: "Máte v sobě parazita."
PACIENTKA: "Něco jako tasemnici?"
HOUSE: "Podívejte, má vaše oči. Máte na odstranění toho parazita zhruba měsíc, pak to bude nezákonné, až na několik států. Ale nebojte se, není to tak hrozné, někteří lidé tomu dávají jména, oblékají do šatiček a vozí v kočárku."
---
02x01 - Smíření (Camerronová mluví s Housem o její pacientce)
House: "Metastatický malobuněčný karcinom plic. Půl roku."
Cameronová: "Viděl jste ten rentgen?"
House: "Ne, typuju. Nová hra. Když se spletu vyhraje plyšáka."
---
02x02 - Neviditelný Nádor (House přijde na ambulanci)
House: "Pání, to je hodin. Měl jsem skončit před půl hodinou."
Sestra: "Před půl hodinou jste přišel."
House: "Vám nic neunikne co?"
---

02x02 - Neviditelný Nádor (Chase a House se baví o pacientce)
Chase: "Chtěla jednu pusu, než umře. Jestli nikdy nepolíbila kluka, tak těžko mohla zkoušet sex."
House: "Tak proto se šlapky nechtěj líbat na pusu."
---
02x03 - Bumberlíček (House, Foreman a Chase se vloupou ke Cuddyové domu a House jí prohledává ložnici)
House: "Pane bože má tady vaše fotky. Jen vaše. Je to jakási ujetá svatyně."
Chase: "To je vtip?!"
House: "Ano."
---
2x19 House versus Bůh wilson: Nepočkáš 5 minut? Mám tady pacientku.
house: ona snad umírá?
wilson: ano.
House: Během téhle konverzace?
---
2x16 Výtah do života Wilson: jsi ubohý a osamělý a chceš mě tady uvěznit abych byl na chlup stejně ubohý a osamělý jako ty!
House: Jo, zato ty jsi zosobněný štěstí.
Wilson: Tak dobře. Ano, já právě procházím těžkou životní krizí, žena mi odešla, protože si našla jiného.
House: Mě právě odešla moč.

Vánoční anketka!!!

16. prosince 2007 v 23:58 Ankety
Lalalalalalalalalala, lalalalalalala, lalala
nééé, nejsem cvok, ale právě jsem na něco přišla. Za týden jsou vááááánoce!!!!

Vánoce vánoce přicházejí, zpívejme přátelé
Po roce vánoce vánoce přicházejí, šťastné a veselé!!!

A tak jsem se rozhodla, že tu udělám malej řetězák, anketku, prostě takovej seznámek.

Otázky zní: 1. Co všechno si přeješ pod stromeček?
2. A co si myslíš že dostaneš?

Takže, tady jsou moje odpovědi:
1. Inteligentní plastelínu, oblečení, podkolenky, knížku, rádio, žonglovací míčky, kabelku.
2. možná inteligentní plastelínu, oblečení (už jsem si nějaké koupila), podkolenky, Knížku newim, rádio určo, žádné nemám, potřebuju ho..., žonglovací míčky možná, kabelku určo.

asi jsem na něco zapoměla, přála jsem si toho hodně...Jó, ještě psa, ale toho si přeju neustále, takže ho už ani nepočítám, ptž toho nedostanu nikdy. :(

Odpovědi napište do komentů. Podle pravdy, prosííím!!! Všem vám za to udělám na svém blogu reklamu. :D

těším se na odpovědi...Pááá

Uááá!!!Houseovi je 48...Uááá

16. prosince 2007 v 0:13 moje žblepty
Uááá! Právě jsem si na věrohodné stránce přečetla houseúv rok narození!!! Není mu 58, jat jsem si myslela, ale 48!!! Uáááá! Já jsem happy!!! To se super, už je mladší než můj táta!!! Jupííí!!! Haha, jani, už nemůžeš říct, že je starej jako Tvůj dědeček! 48 let...Na jednom blogu jsem si přečetla, že mu je 58 a ani jsem si to neověřila!!! ale kalkulačka nelže. JOOOOOOOOOOOOO!!!

BITCH YEAAAH!!!
EVERYBODY LIES!!!
JEZTE MANDARINKY!!!
JÁ JSEM HAPPY!!!
JUPÍÍÍ!!!
UÁÁÁ!!!
JÉÉÉ!!!

Mimochodem, Hugh Laurie ze narodil 11. 6. 1959. 2007 - 1959 = 48 !

Haha...to čumíte, co?????!!!!!????!!!!???!!!??!!?!?!?!?!?!?!?!


_________O88888888_______O888888888
________O888888888O_____O8888888888O
_______O888888888O88888O888888888888O
_______O888888888O88888O888888888888O
________O88888888O88888O88888888888O
_________O8888888O88888O8888888888O
__________O8888888888888888888888O
___________O88888888888888888888O
_____________O8888888888888888O
______________ O888888888888O
__________________O8888888O

Kapitola 1. - Ambulance

15. prosince 2007 v 23:49 | Laivine |  Dr. House a já
Na tuhle povídku mě inspirovala jana, která si stěžovala, kolik holek si na blogu dělá povídky o tom, jak jsou někde s Gerardem atd... Mno, tak jsem si napsala taky povídku o svém idolu. :-D Tohle je první kapitola, bude jich víc. :D


The best friend - Jana

14. prosince 2007 v 23:30 People of my heart
Jana. už samotné její jméno je pojem. Je to neuvěřitylný originál. Bodobnou holku nikde nenajdete. Ani né spíš vzhledove, ale psychicky. Je to úžasný človíček. Dokáže změnit náladu během sekund (to je myslím její rekord) Ale naštěstí je většinou veselá. Dokáže mě úžasně rozesmát a naše trhlé průpovídky přejímají známí do hovorových výrazů, které normálně používají. Je střeštěná, občas až hyperaktivní, s vražednou gestikulací a ohromujícím nasazením. Pojďmě se však podívat na její stinné stránky. Dokáže být občas dost sebelítostivá. Taky je tak neuvěřitelně zapomětvilá, že kdyby jste jí dali milión, klíďo si dokážu představit, že by ho nechala ležet někde na lavičce. Možná je to i jejím dost zaostalím smyslem pro pořádek. Chaos je jejím přítelem a pořádek nepřítel na život a na smrt. Bez téhle holky bych to nebyla já. Vedle ní jsem sebejistější, směju se na celé kolo a nikdy se nenudím.
Údaje:
Datum narození: 24.12.1993
Přezdíky: Jannica (internetová přezdívka), jepice, sardel v šošovici, kloaka atd. atd.
Oblíbená barva: Černá a červená
Oblíbený tip kluků: Ti, co vypadají jako Gerard Way z My chemical romance
Naše hlášky: Mandarinka plodnosti (používá už více lidí), strč si ten loket do prdele atd. atd. (upozornění, tyto hlášky jsou vytržené z kontextu, tudíž nejsou asi tak vtipné, jaké byly.)
Zajímá se o Gerarda, o sport, hraje nádherně na klavír, poslouchá hudbu (hlavne MCR), má ráda kočičky...je toho hodně.

Slza

14. prosince 2007 v 23:00 Jednorázovky
Slza
Je slaná, lesklá. Vypadá jak kapička moře. A pro mě moře znamená svobodu, nezávislost. Tak proč něco jako slza vyjadřuje smutek, lítost a bolest? Proč nám vůbec oči slzí. Pláč...Nemám ho ráda. A kdo by měl. Nesnáším pláč. Jen kapička slané tekutiny a všechno se může změnit. Voda je životodárná, je to důvod naší existence. Proč tedy symbolizuje naše nejhorší emoce? Asi se vám zdá podivné, že polemizuji o takové prosté věci jako jsou slzy. Ale mě to zajímá. Kapičky rosy, co se otírají o bosá chodidla, mají smysl. Déšť má smysl. Řeky, moře a jezera mají smysl. Jedině slzy ho postrádají. Jakmile čkověk zahlédne slzu, sám daleko nemá k pláči. V jedné slze může být více emocí než v čemkoliv jiném.
Slza. Je slaná, lesklá. Ale také může znamenat štěstí, radost a příjemné překvapení. Já osobně štěstím nebrečím, ale to ještě nic neznamená. Slza je sporná věc. V jediné slze je obsažen strach, bolest, utrpení, lítost, šok, překvapení, radost štěstí, nebo jen vítr, který dráždí oči. Slza. Jen jediná slzička.
Slza jí ukápla na ruku
Upřela na ní oči
zračila v sobě lásku, žal
Stále však jenom mlčí.
.
Nic nenaznačí, neřekne
Jen stéká po té ruce
zavřela oči bolestí
bolestí svého srdce
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Nějak mě tohle téma napadlo. Není to přímo povídka, ale myslím, že se sem hodí.

Bártova poslední jízda

14. prosince 2007 v 22:44 Jednorázovky
Heh, jsem se denska koukala na Simphsnovi...heh...posuďte sami. A okomentujte mi to prosííím!
Jsem zase dneska měl průšvih. Jedu si výtahem v obchoďáku. Klídek, nic se neděje, ale najednou tam nastoupí chlap s lopatou. Vypadal jak hrobař, fakt, nekecám. Tak jsem se pro jistotu chtěl vypařit. Vyskočil jsem z výtahu a utíkal kolem výloh. Najednou jsem však koutkem oka zahlédl trampolínu. Fakt si jí moc přeju, suprově by se na ní lámal vaz šprtům a otravům, a přitom by to vypadalo jako nehoda. Koukal jsem do výlohy a snažil jsem se ignorovat cenovku, která provokativně trčela na trampolíně. Najednou mi někdo položil ruku na rameno. Málem mi leknutím uletěly spodky. Otočil jsem se a tam - Hrobař! "Jak se jmenuješ?" vyjel na mě zostra. Dřív, než jsem se stačil zarazit jsem vypálil: "Bart. Proč se ptáš dědku?" Čekal jsem kdy dostanu po kebuli lopatou, ale nic se nedělo. Hrobař se jen pobaveně ušklíbl a ukázal na luxusní auto za sebou. "Moje auto. Líbí?" zeptal se. Zíral jsem na limuzínu s otevřenou tlamou. Tak to je hustý! Hrobník milionář! Naznačil mi, abych nasedl, a já neodporoval. Za svezení se v takovém autě bych obětoval i ten život, co my bůh nadělil. V Limuzíně byl dokonce zabudovanej počítač. Vyrhl jsem se na něj a začal jsem pařit. Hned vedle pak byla krabice plná sladkostí. Nacpal jsem se a pak mi došlo, že auto zastavilo někde daleko od města. Hrobař mě chytl za triko a vyhodil mě z auta. ¨Pak taky vystoupil. Koukal na mě jako na nějakej exkrement na perském koberci. "Víš, jak jsem zbohatl? Obchod s lidskými orgány. Zrovikna mám zakázku na malýho kluka. Rodiče mi zaplatí slušnou sumičku za srdce. A ty jseš stejná krevní skupina, věk i pohlaví." usmál se jízlivě. Uznávám, málem my spoďáry neuletěly, ale přímo vybouchly strachy. Koukal jsem na tu lopatu a říkal jsem si, že jsem přeháněl. za jízdu limuzínou životem zaplatit nehodlám. Hrobeř se však natáhl, naposled se usmál a zašeptal: "Naschle v pekle, Bárte Simphsone." A pak už jen následoval tupý náraz lopatou a zvuk tříštící se lebky.

Bráška Honzík

12. prosince 2007 v 0:30 People of my heart
Tohoto človíčka miluju asi nejvíc ze všech lidí na světě. Je to můj rarášek. Je chytrý, šikovný, hodný, milý, tolerantní, úžasný...
Máme spolu úžasný vstah. Nehádáme se, a kdyžtak jen ze srandy, nebo proto že se nudíme, ale nikdy to nemyslíme vážně. Jsme úplně jiný psychycky, ale vizuálně jsme si podobný. Honzík mě dokáže rozesmát i rozbrečet. Je mu 11 ale jeho IQ je mnohem vyšší než moje, takže si spolu můžem povídat o čemkoli. Když jsem na táboře, nestýská se mi po rodičích, ale po něm. Každý den dostane příděl pár desítek pusinek a ani mu to nevadí. On si zase u televize lehne se mnou na sedačku a obejme mě, nebo se ke mě tulí v postýlce. Kdyby byl Honzík o 4 roky starší a nebyl to můj bráška, tak bych s ním chtěla chodit. :D
Údaje:
Datum narození: 30. 4. 1996
Přezdívky: Honzík, Šošík (o této přezdívce je dlouhá historie), Miláček, zlatíčko atd. atd.
Oblíbená barva: Zelená
Oblýbený tip holek: prsaté blondýny
IQ: 150 :D

New rubrika

12. prosince 2007 v 0:07
Tak jsem si projížděla témata, která bych tu mohla přidat. Přemýšlela jsem a pak mi to došlo...Nemám tu nic o mých milovaných!!! O lidičcích, na kterých mi záleží, o stvořeních, bez nichž bych nemohla žít. :) Mám tu sem tam nějakej ten citovej výlev, ale jinak tu o mě nic není...takže zakládám rubriku People of my heart. Kdyby v názvu téhle rubriky byl nějaký nesmysl, prosím opravte mě, newim, jestli se to tak píše správně. Najdetejí v menu v About blog - a tam bude.... A varování pro lidičky, co sem chodí a zasahjí do mého života...Brzy tady o vás bude zmínka!

Vrah lásky

10. prosince 2007 v 1:03 | Laivine |  Básničky
V peřinách nadýchaných
ležela dívka
nespala, nebdila
od krve lítka
.
Umřela ve spánku
bolesti neměla
Jen jeden okamžik
a navždy usnula
.
Stačil jen nožéček
třpytivé ostří
Srdéčko dívence
tlouci už nesmí.
.
Zradila, podvedla
chlapce zahanbila
neměla podvádět
život by dál měla
.
Jediná vteřina stačila
chlapec na dívku hleděl
promluvil k dívence
nikdo neodpověděl
.
Polibek poslední
chlapec jí dal
v noci se mladý hoch
jen vrahem stal.
.................................................................
můj výtvor
nekopírovat!!! a kdyžtak, tak jen se zdrojem!!!

Nálada...

10. prosince 2007 v 0:51 moje žblepty
mám hlad. Je Jedna v noci, ale nechce se mi spát...Ne že by to ovlivnilo to, že jsem dneska vstávala ve 12...ale prostě newim co. A zejtra je škola...A vánoce jsou až za 14 dní. Píše se písemka. Já mám fakt hrozněj hlad, ale je pozdě. Víte, že od 6 hodin večer by se nemělo jíst??? Eh, ta čokoláda v 8, mandarinka v 9 a miska jogurtu v 10...mno, asi to moc nedodržuju. A asi to teď zase poruším. Ale jíst v jednu je přece jenom moc. Jééé, ono už je pondělí. Tak to je super, večer dávaj dr. House...ale toho dávaj až večer, takže za necelých 24 hodin. Chjo, já chci, aby praskly ve škole stoupačky. Jenže ty praskly před 2 lety, tak to asi ne...A střecha spadla minulý rok. Do hajzlu, co ještě by se mohlo stát? Stávka byla minulej týden.Ještě můžou přiletět ufoni, ale to je mlo pravděpodobný...Já vím! Zemětřesení! Ale to nee, v ČR nejsou a navíc by mohly spadnou i jiné baráky. Tak nic mno, nemocná jsem byla předminulej týden, takže asi do té školy budu muset jít, jestli před tím neumřu hlady. Jdu spát, milá dítka... Dobrou
Everybody lies...
Bitch yeaaah!

Ukázka na House

10. prosince 2007 v 0:40 moje žblepty
Víte co mě štve??? Že vůbec nedávaj ukázky na Dr. House. Jak si to ti debilní Nováci jako představujou??!! To je poprvé, kdy ho uvidím až v den vysílání. Já je asi zabiju. Na všechny možný i nemožný kravinky reklamu dávaj, ale na House nee, vždyť kdo by se na něj díval!!! ale podle mě je to ten nej seriál, co v televizi dávaj. I ti ztraceni jsou už nějak o ničem. Fakt nevim o co jim jde. Já jsem ho na televizní obrazovce neviděla už týden....bůůů
Everybody lies!
Bitch yeaaah!
papa, mějte se rádi a zejtra (pondělí) ve 22:05 to vypukne!!! ;)

Kniha "Hračka"

10. prosince 2007 v 0:28 moje žblepty
Tak jsem na jednom blogu četla něco o knížce Hračka od Sylvy Lauerové. Hned název erotický román mě zaujal, takže jsem nemohla odolat a něco jsem si o ní zjistila. ;-)

Je to erotický román o sexu, pouze o sexu a zase jen o sexu...



...a pak ještě o lásce a posedlosti a manipulaci.

heh. Takže mě asi chápete, že se bez této knížky asi neobejdu...Problém je, že si o ní těžko napíšu ježíškovi...

Nebojte, hnedle přidám úryvek :D

Očekávání

6. prosince 2007 v 8:45 | Laivine |  Jednorázovky

Seděla v koupelně. Objímala si skrčená kolena, hlavu měla o ně opřenou. Zírala do zdi, nechtěla se podívat jinam. Hlavně ne na umyvadlo, i když jí to hrozně lákalo.
Nikdy netušila, jaké to je čekat na rozsudek. Na rozsudek, který určí její další život. Už to nemohla vydržet. Pootočila hlavu a letmo stočila oči k těhotenskému testu. Možná bude mít miminko. Byl to jen flirt a teď může zkazit život malému dítěti. Nezvládne být svobodnou matkou.
Prudce zavřela oči a snažila se zarazit tok negativních myšlenek. Nemusí to být pozitivní. To, že jsem to nedostala ještě nemusí znamenat, že jsem těhotná. Ale kdyby to nebylo kvůli dítěti, znamenalo by to, že je nejspíš nemocná… Co je lepší? Zase se kradmo podívala po testu. Ještě musí pár minut počkat, ale stejně se dívala, jestli náhodou už proužek papíru nemodrá. Nemodral.
Nevěděla, jestli je to dobře nebo špatně. Třeba už na ní lezou těhotenské náladovosti. Natáhla skrčené nohy a postavila se. Aniž by jednou vzhlédla, začala nervózně pochodovat po koupelně. Všimla si pavoučka, který zalézal pod skříňku, i flíčku na zdi. Počítala dlaždice na zemi, prostě dělala všechno možné, aby na to nemusela myslet.
Jak se vůbec jmenoval ten chlap? Petr? Nebo Pavel? Ani neví, jak se jmenuje otec jejího dítěte! Se svým mizerným platem je těžko uživý. Ale na potrat nepůjde nikdy. To radši živořit s dítětem, než ho zabít. A adopce taky nepřipadá v úvahu. Když tak o tom přemýšlí, vždycky miminko chtěla. Sice za jiných podmínek, ale člověk si podmínky nevybírá.
Pohladila si bříško. Jaké by to bylo být maminkou? Určitě krásné. Usmála se. Není to katastrofa. Spoustu svobodných žen vychovává děti bez otců, a jsou šťastné. Proč by nemohla být šťastná ona?
Celá rozechvělá si uvědomila, že už je to přes pět minut, co si test udělala. Srdce jí rozrušeně tlouklo. Pomalu zavřela oči a otočila se čelem k umyvadlu. Popošla krůček a otevřela oči…